Český národní registr dárců dřeně logo

Disciplíny

PARKUROVÉ SKÁKÁNÍ

csp3.jpg

Parkurové skákání vděčí za svůj vznik důstojníkům britské kavalerie, kteří skoky přes nejrůznější překážky považovali za skvělý vojenský trénink. Položili tak základy tohoto sportu, kdy se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami. Další variantou je, že se jezdec musí trefit do vymezeného časového limitu nebo splnit hodnocení za styl.
Parkurové skákání, zkráceně jen parkur, má úzkou souvislost s drezurou, kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci. Na olympijských hrách se v této disciplíně poprvé závodilo v roce 1900 v Paříži. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých závodů se směli účastnit pouze armádní jezdci. Od roku 1974 pak závodí muži společně se ženami.
V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti od nejlehčího ZZ po nejtěžší T***. Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče, určená je i maximální délka, počet skoků a kombinací, předepsané je i tempo. Velmi často se v parkuru přistupuje k rozeskakování – pokud více soutěžních dvojic dokončí parkur bez chyby (a podle propozic soutěže nerozhoduje čas), zúčastní se tyto dvojice ještě jednoho parkuru, který je většinou kratší a o něco obtížnější.

DREZURA

TH2_5682.jpgDrezura koní je základní jezdecká disciplína. Jejím cílem je při provádění cviků dosáhnout maximálního souladu mezi koněm a jezdcem. Drezurní ježdění nezvládne každý kůň a vhodní jedinci musejí být speciálně vybraní. Většinou se využívají různí teplokrevníci, zdaleka se ale nehodí každý. Příprava koně trvá 5 až 6 roků. Je potřeba, aby se v koni snoubila exteriérová dokonalost, tedy vzhled, s dokonalou pohybovou technikou a kromě toho musí být kůň také vhodný pro ježdění. V jiných druzích jezdeckého sportu může hrát výkon hlavní roli a estetická kritéria zůstávají podružná, ale v drezuře je tomu naopak. Estetické podání celé sestavy je velmi důležité.
Drezura je další soutěží, kdy je zásadní harmonie mezi jezdcem a koněm. Projevuje se mimo jiné tak, že jezdec dává jen nepatrné povely a na první pohled se zdá, že je kůň plní „sám od sebe“. Rozhodují koňské ladné pohyby, elegantní chody, jezdcův perfektní sed a držení těla.
Drezura je jedním z nejtěžších druhů koňských sportů. Stejně jako v parkuru jsou i v drezuře dané stupně obtížnosti. Jsou úplně stejné, tedy od Z až po TT***, liší se pouze v tom, že v drezuře se ke stupňům obtížnosti nepojí výška překážek, ale různě těžké drezurní cviky a figury.